(14. až 15.května 2004) Musím poděkovat Jakubovi a Zdeňkovi za tenhle nápad. S odstupem času mi přijde docela rozumný a doufám, že akci opět zopakujeme příští rok. Nechce se mi popisovat, co všechno jsme probrouzdali a kolik občerstvoven navštívili. Nakonec, alkoholu bylo pomálu, při větším množství bychom zůstávali během noci na různých pražských lavičkách.Takže bych se podělil o zkušenosti člověka courajícího Prahou v poněkud nezvyklých nočních hodinách. 

Komu se to nechce číst, nechť pokračuje rovnou na fotografie

Poznámka k proměně fotografa 

Vnímal jsem to samozřejmě již dříve, ale až teď mě postup zaujal. Standardní proces sledu úvah klasického fotografa (exponovat, pomodlit se za správnou expozici, dobrou kompozici, ten chlap do záběru určitě nevkročil, kolik mi zbývá snímků, aby to světlo nebylo vypálené) se naprosto změnil a stal se nepotřebným. Dnešní myšlenkový sled je zcela odlišný a plně nahrazuje starý způsob (exponovat, mrknout na histogram, nastavení bílé, nemáznul sem to, objekt mrknul tak znova, ještě jednou pro jistotu, ten chlap tam vlez, nevadí je malej, vyrazítkuje se …). Dále se od sebe při kontrole histogramů fotografové odvracejí, co kdyby křivky byly shodné ...

Poznámka k činnosti po návratu

Po příchodu z podobné akce nedoporučuji ihned zpracovávat obrazové materiály. Po pár minutách stahování snímků z digitálního kompaktu mám výpadek. Probudil jsem se o půlnoci s klávesnicí vytlačenou na svém čele, snímky byly po těch asi čtyřech hodinách v pořádku. Vyvolávání filmů jsem odsunul na jindy a přesunul se do postele. Přece jen nevím, co by Ilford říkal na případný několikahodinový pobyt ve vývojce.

K jakým poznatkům jsem dospěl během této akce ?

-         mezi 24:00 až 7:00 nesmíte v rámci vnitřní Prahy hledat fungující WC, v případě nutnosti je potřeba se pohybovat v blízkosti zalesněných částí (Kampa, Petřín, Stromovka, …). O tabulkách na dveřích WC v podchodech metra lze také pochybovat, neboť ani tam se někteří jedinci uprostřed bílého dne nedovolali pomoci. Zlatý nástup podnikání v Čechách, děkuji tímto našim zachráncům z KFC + Sadům a lesům hl.m.Prahy (zachováno pořadí dle abecedy, faktické použití v pořadí opačném)

-         podle oblasti ve které se nacházíte se silně liší průměry horní hrany půllitru. Zatímco v okolí Vyšehradu mohl půllitr sloužit jako bezpečný stativ kompaktního digitálu bez hrozby propadnutí do kapaliny (v libovolné poloze, řeč je o fotoaparátu, nikoliv o fotografovi), ve vnitřní Praze se průměr zvětšil a použití půllitru na místě stativu bylo hazardem

-         čas mezi 6:00 až 8:00 je částečně nudný, neboť všude mají zavřeno, čas mezi 8:00 až 10:00 je také nudný, protože inteligentní úředník na magistrátu vymyslel, že turisté vstupují do všech zamykaných částí zahrad a parků až po desáté. Turisté s jiným časovým rozvrhem do Prahy zásadně nejezdí.

-         opravdu se lze docela plynule pohybovat celých 24-hodin (v podstatě 36 hodin od pátečního rána), problémem nejsou záchytné napájecí stanice (tam nikdo neusíná …) ale tříminutové zastávky na odpočinek v blízkosti laviček. Po desetiminutovém spánku bylo velmi těžké pořadateli uvěřit jeho hlášení, že tříminutová přestávka stále trvá (dostal jsem černý puntík)

-         že na rozdíl od filmu se u digitálu na nastavení bílé pozor dávat musí. Vyfotografoval jsem ze stativu nádherný osahaný reliéf ve dne mezi turisty nedostupný, leč jeho žluto-černá barva se změnila na bílo-modrou. Nemáme to s automaticky se přizpůsobujícím zrakem jednodušší ? Ještě že jsem si to zopakoval na negativ (samozřejmě černobílý, ach jo).

-        čepovaná Kofola je vynikající  pití zcela nahrazující alkohol, kam se hrabe Kola-Loka Limonádového Joa

 

Příští rok to budu mít těžké, mám u pořadatele tuším patnáct černých puntíků, přičemž do Vltavy se mělo házet již při čtvrtém. Naštěstí jsme došli do blízkosti řeky v situaci, kdy každý měl problém s plynulým posunem vlastního těla a o nějakém házení do Vltavy nemohlo být řeči.

Ranní stíny	Věže, věže, ...	A věžičky
Stativový půllitr v akci, díky překvapení jsou všichni nehybní a ostří, první zastávka (21:00)	Vyšehrad (23:00)	Vyšehrad ještě jednou
Lampa, stále Vyšehrad	Canon stabilizuje čočky, Minolta čip, Zdeněk fotografa (0:00)	Přichází krize, stesk po domově málem končí výpravu ... (1:00)
Jediná klidná osoba na Národní třídě (3:00)	Ostrovní klídek (3:30)	Ukázka pevného postoje fotografa, expozice 4 vteřiny (4:00)
Osamělý bezdomovec (5:00)	Sice osamělý, ale s překvapivým vybavením.	Jediná žena výpravy je stále nabitá energií (5:30)
Pak že skončili u Plzně ... (6:00)	Gesto má symbolizovat ručičky, nic víc v tom sakra nehledejte	Čekání na snídani, někteří účastníci již nechtějí být fotografováni (6:30)
Jiní zachovávali i v sedě zdání vysoké aktivity	Nevydrželi jsme, personál uvnitř dává kafíčko a my čekáme ... (7:00)	A zase čekáme, tentokrát na Hradčanech (10:00)
Noční výtržník z Národní zůstal po celý den usměvavý	Nenechte se mýlit, nepřemýšlí, spí (10:00)	Zřejmě nespí, ale za těmi brýlemi, kdo ví ...
Úsměv poprvé	Úsměv podruhé (no, tenhle trval celých 24 hodin)	Úsměv potřetí
Reklamní boj probíhá i na vodě	Zdeňka opravdu nebylo možné fotografovat volně stojícího (13:00)	Věže naposledy
Tak, to jsme my, Tvrďáci. Jediná žena s přebytkem energie se najednou drží při zemi ...

Výběr fotografií, klasické ČB na PAN 400, ostatní digitální kompakt Canon A80

Home