krátká reportáž (říjen 2000)

Následných pár fotografií vzniklo na akci Open Air II na chalupě Lukyho v Jirkově. Ve foťáku mi zbyla PORTRA 400NC, takže jsem udělal jen omezený počet snímků (skoro všechny naleznete tady). Údolí Doubravky bylo sice nádherné, ale v občasných paprscích slunce příliš kontrastní, takže jsem se v něm spíše díval, než fotil.

Dopolední focení a procházku údolím Doubravky v podstatě začal Arnošt, když vytáhl opravdové SKLO. Při pohledu na průměr vstupní čočky a její zněčištění jsem pochopil první velkou výhodu velkého formátu - ani vážka sedící přímo na čočce nemůže snížit kvalitu obrazu. A nevýhodu - polarizační filtr se stává noční můrou a vyžaduje silný průvan v peněžence.

První fotografická přestávka, zatímco všichni koukají do krásného zlomu říčky Doubravky s kamenem (a položeným klackem), Bundes se za tím mumrajem tváří nezúčastněně. Ale nevydržel, taky se připojil.
Nakonec klacek někdo schodil a tak fotografická euforie dostává zelenou.

Nakonec jsem neodolal a taky zkusil pár fotek, výsledek nic moc, kontrastu bylo příliš. Na druhou stranu je to údolí kouzelné, takže mi to až tak nevadilo.

 

Důkaz o teplomilnosti člověka. Všichni se snažili utíkat před chladem a jedině pípa je přiměla zaběhnout do studeného stínu.
Jinak takhle vypadá čekání na raněného z dopolední výpravy.

 

Oficiální zahájení odpolední výstavy fotografií. Začíná se stmívat (dlouhé čekání na Štěpána, Modrého psa a Arnošta - už jsme se báli, že doktoři losují, jestli ho mají utratit nebo ošetřit).
Nakonec ošetřili - viz foto, nezanechává již krvavé stopy a mohl příjemným hudebním doprovodem podbarvit zahajovací verše.

Na Bundese jsem měl smůlu (nebo on na mě). Došly nám kolíčky, tak jich několik vydoloval ze sousedů. Bylo jich málo, takže zavedl lepení fotografií pod sebe, což nebyl až tak špatný nápad. Navíc fotografie ve větru tolik nekmitaly.
Tady každý autor představí své foto, ale to už všichni znáte. Postupně se stmívalo, soubor posledních fotografií byl absolvován sprinterským tempem.

Noční portrétování na velký formát.
Speciální portrétovací pozadí s ještě speciálnějším osvětlovacím zařízením Practica, filtr COKIDIA s kruhovou nasvětlovací ploškou pro perfektní podání pleťovky.

A to jsou noční fotografové, probíhá diskuze o umístění červeného kruhu v relaci s obličejem. Pokud by měl model splňovat všechny jejich požadavky, musel by být rozčtvrcen a každá část použita samostatně. Naštěstí se k tak drastickému kroku neuchýlili.

 

To už jsme se vyspali do růžova a nastala neděle. Jako vždy, nejzajímavějším architektonickým prvkem zahrady byla pípa. Zde jsme se všichni koukli na bublinky přes kombinaci - mezikroužek + extender + 100 mm USM MACRO. Zájem byl obrovský, zvláště u mužské populace. Napadá mě, že příští OpenAir lze uspořádat uprostřed Sahary, pokud tam dokážeme dostat pípu.



Co dodat ?

Kolíčky osiřely, fotografové odjeli ke svým domovům a tím skončil jeden docela fajn víkend.

Díky LUKY.